one shot

 bývalo snad kdysi, teď se stává ze světa jeden velký shop. Procházejíc městem připadám si jako v obrovské hračkárně, kde *račka střídá *račku...

Kjúdo je japonské umění lukostřelby. Esenci bych zestručnil takto: prvním výstřelem přímo do černého.

Na toto téma vyšly u nás min. 2 knížky, do jaké míry přínosné nebo zklamání posuďte sami.

Tato dovednost mne dlouho lákala (jsem výtečný střelec), ale nemohl jsem investovat ohromné prostředky všech úrovní a taxem vymyslel domácí nebo pokojovou lukostřelbu. Dlouhou dobu jsem řešil zákl. potřebu, tj. luk. Konečné řešení je však více než uspokojující. Takže vzhůru do praxe!!!

 Luk: Cokoliv jsem viděl např. v hračkárnách vypadalo dost nepoužitelně. Budete potřebovat 2 bambusové jídelní tyčinky /seženete ve spec. obchodech za pětku nebo ve slušnější čínské restauraci gratis qečeři/. Ty zasaďte tlustším koncem do nejlépe měděné /ať má Crowley radost/ trubičky cca o průměru 9x93mm, z čehož vznikne držátko. Pokud jsou tyčky na konci 4hranné, doporučuji trubičku sklepnout do 4hranu, což zamezí otáčení a zlepší tuhost. Pokud jste fajnšmekři, můžete tyčková ramena luku ošmirglovat do správného tvaru, kdo neví jak ať konzultuje klasika - E. T. Seton: „2 divoši“. Luk se dá koncipovat jako rozkládací, ale nemá to praktický význam. Do konců ramen /špička tyčky/ vypilujte /nejlépe lékařským pilníčkem na ampule/ malý zářez asi 4mm do hloubky, sem přijde tětiva.

Tětivu udělejte z rybářského silonu 0,30mm, nic jiného nevydrží. Na jednom konci udělejte suk, navlečte do zářezu a odměřte polohu druhého suku. Vytvořte i ten a pokuste se tětivu nasadit. Vzdálenost tětivy od držátka doporučuji 40-60mm. Toto se dá regulovat umístěním suků. Brnkněte o tětivu, krásně zadrnčí. Po skončení střelby luk rukou lehce ohněte a tětivu lze bez problémů vypnout. Luk vydrží roky.

Tento luk má neuvěřitelnou brizanci!!!

Škoda že tu nemám scanner, moh bych vám to vše naskenovat. Luk se dá vylepšit vodítkem pro šíp, třeba z kancl sponky. Bohužel však tato koncepce má jednu velkou nevýhodu, a to že šíp přikládáte zprava nebo zleva, a ten má pak samozřejmě tendenci k jistému driftu. Buď si zvyknete, nebo budete muset vyrobit luk poněkud složitější, kde šíp půjde středem v ose...

 Šípy: Dobré šípy vzniknou z normálních, případně špízových špejlí. Ideální by byly takové ty trochu tlustší špejle, co na nich bývají vlaječky, ale ty se nedají sehnat ani v modeláři. Vybírejte špejle nejen rovné, ale i tuhé /poznáte při lehkém pokusu o ohnutí, většinou to jsou ty tmavší/. Dopředu doporučuju velkou injekční jehlu, od zelené výše. Pokud na špejli nedrží dobře, použijte odříznutou trysku stříkačky /pokud nemáte skladem, navštivte Drop-in ;-)/. Tu nasaďte na hrot špízové špejle a teď máte navíc možnost do jehly přidat malý brok /podle délky šípu zlepší jeho vyvážení/ a celek zkompletovat. Do konce dříku šípu vypilujte pilníčkem 2-3mm zářez pro tětivu a šíp je hotov, protože laborovat s opeřením je podle mne zde zbytečnost. Naplňte jimi toulec, třeba rouru od alobalu...

 Terč: S úspěchem jsem použil dětský terč na šipky. Šípy vytahujte za jehlu. Až rozstřelíte šípem šíp předešlý, jako já nebo Robin Hood, očekávejte satori...

 

Intermezzo

Čet sem před pár lety, asi na Neviditelném Psu, popis zážitku z exhibice japonského mistra nejspíš v nějaké pražské hale. Borca rituálně oblékala nějaká rádobygejša přes půl hodiny a napětí diváků rostlo. Nakonec mistr založil šíp, vypálil a - uťal se snad o metry. Kousek od pisatele oné příhody se od nějakého vtipálka neslo ztichlou halou: „Tak, a teď uvidíme opravdové harakiri!“

 

Jak na to? Zbuntujte gejšu/i, ať uklidí místnost a zapálí vonné tyče, pustí patřičné etno atd. Nechte se převléct do kimona. Nezapomeňte ji instruovat, kterak vytahovat šípy, jinak spláčete nad výdělkem.

Achtung!!! Gejša je sice uživatelsky přívětivá pro přinášení šípů etc., ale v žádném případě se nesmí ona ani nikdo jiný dotknout luku, na který uvalte tabu! V takovém případě doporučuju luk o dotyčného přerazit a zhotovit nový... Proveďte vymítací rituály a meditace, jak je ctěná zvyklost. Hlavně do sebe kopněte saké, ať vás případné satori hned tak nerozhodí. Usádlete se v lotusu nebo ušáku, napněte tětivu a zkuste jestli správně drnčí. Vyberte šíp, založte jej a vypalte. V případě zásahu doporučuju střelbu min. pro tento den ukončit. Snažte se nasát a zapamatovat si kvalitu těchto okamžiků! Miřte vždy na jediný bod. Jeho velikost na terči by měla mít velikost použitého hrotu šípu. Jakmile je vše JEDNO, tj. aspoň oko-ruka-šíp-cíl, měl by šíp vylétnout asi jako když odpadává květ sakury a proniknout cíl, nebo tak nějak. Pokud nemáte byt o rozměru tělocvičny, je zbytečné luk napínat na max.

 

 K čemu je to dobré?

-        k ničemu, jako většina ostatních činností

-        k příjemnému zabíjení času

-        k dosažení satori nebo zasažení gejši

-        jako podpůrná činnost pro hraní šipek, kulečníku a sázení

 

Nebudu sem psát žádné kecy o bezpečnosti, kdo nikdy po nikom nestřílel ze srandy nebo z jiných důvodů neví o životě nic.

 

Dotazy a zážitky pište sem: ttchnk@seznam.cz

Main Page

ttchnk©MMIII

* - s

TOPlist